Komentáře: V Ústí neonacisty nechceme. (Ale cikány taky ne, natož ve školách.)

Od: Lenka

Lenka — Wed, 19 Aug 2009 12:56:55 +0000

Pokracovani paradox:
A do nynejsich ghett byli Romove sestehovani urednim rozhodnutim, ne z vlastni vule. Je to asi tak, ze lide potrebuji pro spokojeny zivot najit nejake misto k sebeuplatneni. Kazde mesto potrebuje lidi vzdelane, stredni personal i manualni pracovniky. Problem nastava tam, kde je jedna z techto skupin vyznamne prevazuje a jina treba chybi. To se zpravidla nestava v dusledku prirozeneho vyvoje…

Od: Lenka

Lenka — Wed, 19 Aug 2009 12:51:16 +0000

Ad paradox:
Mate taky pravdu. Ale: 1) Je obcanum se soc. problemy (tedy nejen Romum) v realite nabizena jina forma pomoci, nez te financni? (Bohuzel minimalne.) Nejde jen o Romy, podobna je napriklad situace v oblasti rozvojove spoluprace – od te formou primych financnich dotaci se upustilo, protoze byla kontraproduktivni. Clovek proste funguje na tom principu, ze musi mit pocit spoluucasti a pomoci si svepomoci. Jinak naopak docilime toho, ze potrebneho ucime byt zavislym a situace se jeste horsi. K vasim sousedum na vesnici – ano, je to tak, jak rikate. Skutecne se problemy s romskymi obyvateli vyskytuji hlavne v ghettech. A je to logicke – stejne jako kdyz na jednom miste budete mit podstatnou cast nezamestnanych. To je totiz pak dusledek te separace na skolach, separace v zivote… Takze kdyz jsou ruzne „vrstvy“ a narodnosti a lide ruznych dispozic promiseni, je to logicky lepsi, nez kdyz do jednoho mista soustredime velky pocet lidi se stejnym problemem.

Od: Lenka

Lenka — Wed, 19 Aug 2009 12:37:27 +0000

Dale je nutne si zacit uvedomovat,
ze lide s formalne nizsim vzdelanim nejsou „povl“. Ja mam vysokou skolu, ale treba elektriku bych si doma rozhodne sama dat do cajku nezvladla:) Ale nehanme jenom zakladni a stredni skolstvi – ono to souvisi i s podfinancovanim VS, na kterych uci zaslouzili profesori stylem, ktery se desitky let nezmenil… Takze to souvisi s tim, jak pak funguji mladi cerstve vystudovani ucitele atd.

Koho by zajimaly vysledky mezinarodniho porovnani urovne vzdelavani, doporucuji studii OECD PISA. Byt statictiky taky nejsou vsim.

Jeste k „separaci“ – je zname z praxe i z odborne literatury, ze „umetani cesticky“ nepomaha, ale naopak skodi…

Od: Lenka

Lenka — Wed, 19 Aug 2009 12:24:54 +0000

Zacit musime u sebe,
ono to jinak nefunguje. Zakonistost je to jednoducha – kdyz se na nekoho usmivate, i on se bude smat na vas. Funguje treba i psychosomatika – kdyz se obavam nejake nemoci, nemam rada sama sebe, mam stres – telo to „pozna“ a adekvatne zareaguje (to je prosta fyziologie). Prenesene receno to podobne funfuje i z hlediska sociologie. Podle toho, jake signaly jsou vysilany, ze ridi reakce na ne. Hojne toho vyuziva treba psychoterapie.

Navic pokud JA mam s necim problem, musim s nim JA neco delat. To je taky docela logicke.

Od: Lenka

Lenka — Wed, 19 Aug 2009 12:17:38 +0000

Integrace
je obecne cilem vzdel. strategii UNESCO, EU i ceskych ramc. vzdelavacich programu. Vyrovnavaci tridy funguji dobre, neni to podle me nic proti nicemu, problem je, ze nejsou povinne. A je jich malo. Problemem take je, ze je integrace na papire, ale v realite se nic nemeni – asistenti ucitelu chybi a nove pristupy taky, naproti tomu jsou ucitele zas o neco vic zatizeni „papirovanim“. S lidmi socialne znevyhodnenymi je nutne pracovat soustavne (a kvalitne). V dobe, kdy ma jedina kuratorka mladeze na starost stovky rodin a neziskove organizace, poskytujici socialni sluzby, jsou dlouhodobe podfinancovane, navic neexistuje zpetna vazba o efektivite jejich prace, se z mista nepohneme.

Od: Lenka

Lenka — Wed, 19 Aug 2009 12:11:29 +0000

Ad skoly:
Nejsilnejsi v procesu uceni je vlastni priklad(ehm…) Ted narazim na to, jak se mohou deti ucit toleranci ve skolach. Vlastni zkusenost tvrdi, ze deti jsou osobnosti ucitele/u ovlivneni vic, nez si vetsina z nas chce pripustit. K zarazovani na ruzne typy skol – prvnim problemem jsou uz sama kriteria pro zarazovani deti na takove skoly. Za druhe – v ramci veskerych trid jsou mezi detmi takove rozdily, ze je stejne nutne k detem pristupovat co nejvice individualne. Takze problem neni v tom, ze by nekomu bylo neco upreno (cast uciva nebo naopak vetsi podpora pri vyuce). Je dulezite ucit deti toleranci. A pokud se ji nauci, jsou schopny pracovat „bez uhony“ i v „integrovane tride“.

Od: Lenka

Lenka — Tue, 18 Aug 2009 18:22:10 +0000

K neonacistum:
O te iniciative vim dosti presne. Mam na ni svuj nazor, ale to uz je trochu mimo tema tohoto clanku. Slogan kampane jsem si vypujcila proto, ze jsem skutecne citovala nazor, ktery jsem v Usti uz od tolika lidi zaslechla…

Od: Lenka

Lenka — Tue, 18 Aug 2009 18:13:15 +0000

Ad Katerina S.:
Dekuju za podporu. Ale zastavam se ucitelu;) Je to opravdu problem – mam pocit, ze v soucasnem skolstvi vydrzi, kdo je splachovaci. Berete-li svou praci vazne, nemuzete vydrzet… Lidi, kteri berou ucitelstvi, ze si „to oduci“ a konec, nepovazuju za ucitele. Je ale spousta ucitelu dobrych, kteri maji starost o to pomoci zakum s nejruznejsim znevyhodnenim. Problem je v tom, ze skolsky moloch moc moznosti nedava… Pritom by je mel podporovat. Jenomze to vse probiha bohuzel jen v papirove rovine.

Od: Lenka

Lenka — Tue, 18 Aug 2009 17:58:50 +0000

AD Petra Neomi:
Ano, rekla jste to presne. Sama bydlim v tzv. romske ctvrti. A je mi tu dobre. Kdyz nekdo dela problemy, byvaji to lide se socialnimi problemy, a to Romove i neromove. Vetsina sousedu je uplne v pohode – a mezi temi jsou rovnez Romove i neromove. (Az se citim hloupe, jak to takhle rozlisuju…)

Od: Lenka

Lenka — Tue, 18 Aug 2009 17:55:17 +0000

AD psychologie Romů:
Myslim, ze to neni nic proti nicemu. Vznikly odborne studie o spouste zajimavych kultur, tak proc ne zrovna o kulture romske?